O smutných houslích
V jedné vesnici mají hodně krásných domečků, kostel a také restauraci a v této restauraci mají krásné housle. Housličky jsou hnědé a jsou vyrobené ze dřeva. Housličky jsou krásné, ale jsou také speciální.
První je měl houslista Honza. Honza housličky dostal od tatínka, který mu povídal, že jsou housle speciální, někdy hrají samy. Honza tomu nechtěl věřit. Vzal si housle od tatínka a začal na ně hrát. Housličky hrály normálně a když je Honza položil, byly potichu, žádný zvuk nedělaly. Honza pomalu zapomněl, co mu o housličkách povídal tatínek. Jednou by Honza moc smutný. Přišel domů, sedl si ke stolu a jen koukal po místnosti, ani hrát na housličky se mu nechtělo. Najednou uslyšel zvuk, rozhlédl se po místnosti a koukal, co slyší a uviděl housličky které samy hrály a hrály tak vesele, že i Honza se začal usmívat, potom tancovat a už nebyl smutný.
Honza měl kamaráda Františka, který také hrál na housle, ale ty se mu rozbily a František byl smutný, že už nemůže hrát. Honza přemýšlel, jak kamaráda rozveselit a napadlo ho, že mu půjčí jeho speciální housle. Františkovi se housličky moc líbily a zkusil si na ně zahrát. Hned zahrál hodně písniček. Honza měl radost, že se kamarád zase směje a František byl šťastný, že zase hraje. Ale večer, když František došel domů, začalo mu být zase smutno, byl totiž doma sám a také mu chyběly jeho housličky. Jak tak chodil sem a tam, přemýšlel a najednou uslyšel, jak housličky hrají. Byl to tak krásný zvuk, že i František se začal smát a tancovat.
František housličky po pár týdnech půjčil svému kamarádovi Petrovi, ale ten na ně nehrál. Petr pracoval v restauraci, kam housle pověsil na zeď a nikdo na ně nehraje. Jenže housle jsou moc smutné. Visí v restauraci a nikdo se na ně nepodívá. Petr vidí, že housle jsou smutné a špinavé, proto vydávaly tichý, smutný zvuk. Najednou se stalo, že do restaurace přišel Vojta a chtěl tam oslavit svatbu. Housle to uslyšely a samy od sebe začaly krásně hrát. V rohu stála ještě basa a bubínek, kteří se k houslím také přidali. Všichni společně hráli. Housličky zapomněly na to, že byli smutné a společně s ostatními hudebními nástroji v restauraci plné lidí, každý den hrály veselé písně.
ZNAKY Z POHÁDKY
(v aplikaci Znakujte s námi)
VESNICE MÍT (VARIANTA 2) HODNĚ, MOC
KRÁSNÝ DŮM MALÝ (MIMINKO, VĚC)
KOSTEL TAKÉ, TAKY RESTAURACE
HNĚDÝ VYRÁBĚT, VYROBIT (VYTVOŘIT RUKAMA)
DŘEVĚNÝ, DŘEVO PRVNÍ DOSTAT
TÁTA POVÍDAT SÁM, SAMA
NECHTÍT BRÁT, VZÍT ZAČÍT, ZAČÍNAT
TICHO! (POVEL) ZVUK DĚLAT
POMALÝ, POMALU ZAPOMENOUT BYLO
SMUTNÝ PŘIJÍT DOMŮ
POSADIT SE, SEDNOUT SI STŮL MÍSTNOST
DÍVAT SE, KOUKAT (DĚTSKÝ ZNAK) SLYŠET
ROZHLÉDNOUT SE, ROZHLÍŽET SE CO?
VIDĚT, PODÍVAT SE VESELÝ POTOM, PAK (VARIANTA 1)
KAMARÁD ROZBÍT SE (VARIANTA 1) PŘEMÝŠLET
NEMOCT, NEMOCI (VARIANTA 1) NÁPAD
PŮJČIT LÍBIT SE ZKUSIT, ZKOUŠET
HNED ZPÍVAT, PÍSNIČKA, BÁSNIČKA
RADOST VEČER
JÍT, CHODIT TÝDEN PRACOVAT, PRÁCE
ZEĎ, STĚNA NIKDO ŠPINAVÝ
CHTÍT SVATBA SPOLU (VARIANTA 3)
PLNÝ LIDÉ, LIDI DEN
ZNAKY Z POHÁDKY
(https://www.spreadthesign.com/cs.cz/search/)
HOUSLE ALE SPECIÁLNÍ
NĚKDY VĚŘIT NORMÁLNÍ
POLOŽIT (2. VERZE SLOVESA) ŽÁDNÝ
JEDNOU USMÍVAT SE (2. VERZE SLOVESA)
TANEC ŠŤASTNÝ CHYBĚT
POVĚSIT BUBEN
HRÁT NA HOUSLE – NAZNAČÍTE POHYB, JAKO BYSTE SAMI HRÁLY NA HOUSLE
HOUSLISTA = ČLOVĚK + HOUSLE
BASA – NAZNAČÍTE POHYB, JAKO BYSTE SAMI HRÁLY NA BASU
HUDEBNÍ NÁSTROJE = ZPÍVAT + MATERIÁL (materiál na spreadthesign.com)
JMÉNA:
Zdroj obrázků: RŮŽIČKOVÁ, Marie. Učíme se českou znakovou řeč: společná učebnice pro děti předškolního věku a jejich rodiče : [učebnice pro speciální školy]. Ilustroval Věra FALTOVÁ. Praha: Septima, 1997. ISBN 80-7216-029-x.
