Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a nejnovějších studií z roku 2026 žije na světě přes 1,5 miliardy lidí, kteří mají určitou míru ztráty sluchu. To představuje skoro pětinu světové populace. Odhady v Česku, které však nezahrnují nejnižší míru ztráty sluchu, se pohybují od 500 000 do 600 000 lidí se sluchovým postižením. Výběrová šetření, která prováděl Český statistický úřad v letech 2014, 2018 a 2024, dospěla k počtu 86 476, 134 900 a 167 200 osob se sluchovým omezením. Jak se v tak rozdílných číslech zorientovat? U příležitosti Světového dne sluchu, který připadá na 3. březen, nabízí Helpnet vysvětlení i aktuální data, která získal od všech sedmi zdravotních pojišťoven v ČR.
Pro začátek je třeba uvést, že klasifikace sluchového postižení se určuje podle toho, jak hlasitý musí být zvuk, aby ho člověk na svém lepším uchu zaznamenal. Měří se v decibelech (dB) a standardně se dělí do pěti základních kategorií podle Světové zdravotnické organizace (WHO).
Pro lepší představu: běžná řeč se pohybuje kolem 60 dB, zatímco šepot má přibližně 30 dB.
Rozdělení podle stupně ztráty sluchu
| Kategorie | Ztráta v decibelech | Co člověk (ne)slyší |
| Normální sluch | 0 – 20 | Slyšíte i tiché zvuky jako padající listí nebo tikot hodinek. |
| Lehká nedoslýchavost | 20 – 40 | Máte potíže rozumět šepotu nebo tiché řeči v hlučném prostředí (restaurace). |
| Střední nedoslýchavost | 40 – 55 | Bez sluchadla je běžná řeč těžko srozumitelná, musíte se na mluvčího soustředit. |
| Těžká nedoslýchavost | 55 – 80 | Slyšíte jen velmi hlasité zvuky (křik, sirény). Komunikace bez kompenzačních pomůcek je téměř nemožná. |
| Velmi těžká / hluchota | nad 80 | Neslyšíte ani velmi hlasitou hudbu nebo startující letadlo. Hlavním komunikačním kanálem je zrak (znakování, odezírání). |
Zatímco u lehké nedoslýchavosti si člověk často ani neuvědomí, že má problém (prostě jen častěji říká „Cože?“), u střední a těžké vady už dochází k sociální izolaci a únavě, protože mozek musí vynaložit obrovské úsilí na dešifrování zvuků.
Důležitý fakt: Ztráta sluchu není jen o hlasitosti, ale i o srozumitelnosti. Často se stává, že člověk zvuk slyší, ale nerozumí slovům (mozek dostává „rozmazaný“ signál).
Zmíněná výběrová šetření ČSÚ z let 2014, 2018 a 2024 dospěla k různým výsledkům proto, že využívala odlišné metodiky.
Domníváme se, že jedním z nejspolehlivějších indikátorů reálného počtu osob, které svůj handicap aktivně řeší, je počet uživatelů sluchadel. Proto jsme se obrátili na všech sedm zdravotních pojišťoven s dotazem, kolika klientům přispěly na pořízení sluchadel v posledních pěti letech. Pěti proto, že klienti mají nárok na příspěvek jednou za pět let.
Oslovili jsme tyto zdravotní pojišťovny:
- Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP ČR) – příspěvek obdrželo 111 935 klientů
- Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (VoZP ČR) – 13 666 klientů
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) – 16 854 klientů
- Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) – 868 klientů
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) – 2 381 klientů
- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV ČR) – 20 319 klientů
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP) – 51 klientů
Mohli bychom zveřejnit i tabulku s údaji po jednotlivých letech, byla by však kvůli spoustě vysvětlivek dosti nepřehledná. Například jedna pojišťovna sledovala tyto údaje pouze za poslední 4 roky, proto jsme za pátý rok přidali jejich průměrnou hodnotu. Podobně jsme u VZP přidali průměrnou hodnotu za prosinec, který u roku 2025 ještě nebyl k dispozici. Specifická situace je u OZP, která poskytuje příspěvky na sluchadla v závislosti na počtu kreditů, které má klient nashromážděné na svém osobním účtu. Příspěvek zde nemá jednotnou výši.
Celkem obdrželo v průběhu 5 let příspěvek na sluchadlo 166 074 klientů. Ve skutečnosti bude počet uživatelů sluchadel o dost vyšší. Ne všichni totiž požádají o příspěvek a někteří obnovují sluchadla po delší době, takže se nevejdou do pětiletého okna a tudíž ani do naší statistiky. Celkový údaj však nepochybně poskytne objektivní obrázek o minimálním počtu lidí, kteří svůj sluchový handicap pokládají za natolik vážný, že dospěli k pořízení sluchadel.
A co ti, kteří k takovému rozhodnutí dosud nedospěli?
Proč se lidé bojí sluchadel
Přestože moderní sluchadla jsou dnes v podstatě miniaturní počítače, které se vejdou za ucho nebo přímo do zvukovodu, cesta k jejich pořízení trvá průměrnému člověku 7 až 10 let od chvíle, kdy poprvé zaznamená potíže.
Důvodů, proč lidé pořízení sluchadla odkládají nebo zcela odmítají, je řada:
1. Sociální stigma a psychologie
Mnoho lidí vnímá sluchadlo jako přímý symbol stárnutí nebo „invalidity“. Zatímco brýle jsou dnes brány jako módní doplněk, sluchadlo je pro mnohé stále něčím, co by mělo zůstat skryté.
Popření problému: Člověk si často namlouvá, že „ostatní jen mumlají“ nebo že je „v místnosti prostě moc velký hluk“.
2. Finanční náročnost
I když v ČR zdravotní pojišťovny na sluchadla přispívají, moderní a kvalitní digitální sluchadla mohou stát 15 000 až 40 000 Kč za jeden kus.
Pro seniory s nízkým důchodem může být doplatek v řádu až desetitisíců korun nepřekonatelnou překážkou, zvláště pokud potřebují sluchadla dvě.
3. Nereálná očekávání a proces adaptace
Sluchadlo není jako brýle. Když si nasadíte brýle, uvidíte hned ostře. Se sluchadlem se mozek musí znovu učit slyšet.
Šok ze zvuků: Lidé jsou někdy zděšeni tím, jak nahlas najednou slyší ledničku, tekoucí vodu nebo vlastní kroky. Pokud jim odborník nevysvětlí, že toto období trvá několik týdnů, sluchadlo po pár dnech odloží do šuplíku.
Zklamání v hlučném prostředí: Žádné sluchadlo nedokáže stoprocentně odfiltrovat hluk v hospodě tak, aby byl hovor čistý jako v tichém pokoji.
4. Technická a fyzická nepohoda
Manipulace: Starší lidé s artrózou nebo sníženou citlivostí v prstech mohou mít problém s výměnou miniaturních baterií nebo nasazováním sluchadla.
Fyzický diskomfort: Špatně zvolená nebo neupravená ušní tvarovka může v uchu tlačit, svědit nebo způsobovat pocit „ucpaného ucha“.
5. Nedostatečná osvěta
Mnoho lidí stále věří, že sluchadlo je jen „zesilovač“, ze kterého píská (zpětná vazba). Moderní přístroje už pískání téměř eliminovaly a zvuk zpracovávají digitálně, aby zdůraznily lidskou řeč.
Jaký je výsledek „nenošení“?
Lidé, kteří sluchadlo odmítají, se často nevědomky začnou izolovat. Přestávají chodit do společnosti, protože je hovor vyčerpává. Studie navíc ukazují, že neléčená ztráta sluchu výrazně urychluje nástup demence, protože mozek přichází o důležité podněty.
Když sluchadla nestačí
Pokud sluchadla nevyhovují, ztráta sluchu je moc velká, nabízí se ještě jiné technické řešení – sluchový (kochleární) implantát. Jde o zdravotnické elektronické zařízení, které chirurgicky obchází poškozené části vnitřního ucha a přímo stimuluje sluchový nerv, čímž umožňuje sluch u lidí s těžkou až úplnou ztrátou sluchu, kterým nepomáhají běžná sluchadla. Skládá se z vnitřní části (implantát pod kůží) a zevního procesoru, který převádí zvuk na elektrické impulsy.
První implantace v Česku proběhla v roce 1987. U dětí, které jsou implantovány včas (ideálně kolem 1. roku života), je šance na zapojení do běžných škol a mluvenou komunikaci vyšší než 90 %. Tradičně bylo u nás více dětských pacientů, ale postupně se poměr s dospělými vyrovnává. Uvádí se, že už je v ČR kolem 2500 až 3000 uživatelů kochleárních implantátů.
Uživatelé znakového jazyka
Při odhadu počtu lidí se sluchovým postižením nelze opomenout specifickou skupinu osob, pro které se stal mateřštinou znakový jazyk. A to proto, že se narodili jako neslyšící nebo o sluch přišli ještě před nabytím mluvené řeči. Čeština je pro ně cizí, až druhý jazyk. Většina preferuje při komunikaci český znakový jazyk, pro některé je vhodný i simultánní přepis.
Odhady počtu uživatelů českého znakového jazyka se pohybují mezi 10 000 až 15 000. Při sčítání lidu v roce 2011 se přihlásilo k používání českoého znakového jazyka necelých 7000 občanů.
Více než půl milionu je reálný odhad
Zabývali jsme se uživateli sluchadel a kochleárních implantátů, zmínili jsme uživatele českého znakového jazyka. Zbývají ještě dvě skupiny, jejichž početnost se odhaduje hůře. První představují lidé se střední, těžkou, případně velmi těžkou nedoslýchavostí, kterým by sluchadla kompenzovala jejich sluchové omezení, ale z různých důvodů je nenosí. Druhou početnou skupinu tvoří lidé s lehkou nedoslýchavostí, která jim už způsobuje potíže, ale sluchadla ještě nejsou zapotřebí.
Nicméně pokud se setkáte s odhadem, že v ČR žije více než půl milionu lidí se sluchovým postižením, u příležitosti Světového dne sluchu a po prostudování více zdrojů můžeme potvrdit, že jsme došli ke stejnému závěru. Dlužno dodat, že většinu tvoří senioři. Pro starší populaci je sluchová ztráta velmi častá: asi 30 % lidí nad 60 let má sluchové potíže.
Proč zrovna 3. března?
Datum 3. 3. nebyl vybrán pro Světový den sluchu náhodou. Čísla mají symbolizovat dvě uši. Pokud se na ně podíváte graficky, trojky připomínají tvar ušních boltců.
Tento den vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) s cílem zvýšit povědomí o tom, jak předcházet hluchotě a ztrátě sluchu a jak podporovat ušní a sluchovou péči po celém světě.
Řada organizací a nemocnic po celém Česku připravila na 3. března zajímavý program. Hlavním tématem letošního ročníku pod záštitou WHO je péče o sluch u dětí („Z komunit do školních tříd“), ale akce jsou otevřené všem generacím.
Jak můžete svůj sluch „oslavit“ i vy?
Pokud chcete pro své uši něco udělat, tady je pár tipů:
- Pravidlo 60/60: Poslouchejte hudbu ve sluchátkách na maximálně 60 % hlasitosti a ne déle než 60 minut v kuse.
- Používejte špunty: Pokud se chystáte do hlučného prostředí (koncert, dílna), sáhněte po ochraně sluchu.
- Dopřejte si ticho: Zkuste si během dne vyhradit aspoň 15 minut v naprostém klidu, aby si sluchové buňky odpočinuly.
- Aplikace „hearWHO“: Stáhněte si oficiální aplikaci od WHO, která vám umožní udělat si orientační test sluchu přímo v mobilu (ideální jako první krok před návštěvou lékaře).
Text: Helpnet, Jaroslav Winter
Obrázky: Canva
